Úvodní stránka > Kult nebo Hnutí 2012? > Hnutí nebo Kult 2012: Proroctví, vize, probuzení a falešné sjednocení (8)

Hnutí nebo Kult 2012: Proroctví, vize, probuzení a falešné sjednocení (8)

Podzimní vítr přináší do západního světa další nové představy a vize ohledně změny paradigmatu, o posunu k roku 2012 a ukazuje jak pomalu v západním světě ustupuje racionální, vědecké pojetí světa k něčemu co by se dalo nazvat jako doba post vědecká, iracionální. Pokud by se jednalo o výměnu upjaté, striktní vědecké doby za ducha doby v níž bude směřováno k určité syntéze nebo synergii vědeckého a spirituálního vědění, tím že se zachová respekt k různému druhu poznání a bude se respektovat obojí jako nutnost k celistvosti člověka, byla by taková změna přínosem. Tato změna ale v západním světě nenastává. Směřujeme spíše k době všeobecné iracionality, k době kdy bude striktní, vědecké myšlení vyměněno za další extrém, za pavědeckou dobu iracionality. V západním světě už dlouho probíhá proces, v důsledku prudkých civilizačních zvratů (války a nenávistné myšlení, umělý civilizační střet západu a východu a na ni navazující existenciální nevolnost mnoha obyvatel západu) který jasně definuje změnu paradigmatu, změnu ducha doby.

Staré, nevyhovující paradigma kdy převládalo pouze striktní vědecké poznávání je definitivně pryč, je to právě probíhající dobrá změna, kdy se chápe stále víc že vědecké chápání neplatí v oblasti složité lidské spirituality. Zde učinila veliký krok religionistika, která sice zmapovala oblast složitosti lidské spirituality a to tím, že desítky osobností religionistiky ukázali základní fakta o lidské spiritualitě, ale odmítli vynášet soudy o kvalitách nebo nekvalitách jednotlivých spirituálních, nebo náboženských hnutí. To se stalo i jedním z hlavních principů religionistiky.

Západní svět a jeho myšlení se nyní stále více dostává pod vliv apokalyptických, destruktivních myšlenek které sebou přinášejí nová, spirituálně orientovaná hnutí a jednotlivci, kteří na vlně kolabujícího hnutí New Age dospěli k postnewage myšlení a začali se vázat striktně na rok 2012 a tím dali možnost vzniku podivné směsici názorů vázaným na rok 2012. Rok 2012 se stal inspirací i ve filmu, i k vydávání tisíců knih o tomto tématu. Přinese, ale tato změna, tento posun k iracionalitě vždy dobrou změnu? Nebo je to jen další slepá cesta, která nyní určitou chvíli zasáhne ducha doby a poté se s veškerou poctou odebere do síně smrti vedle dalších pokusů o změnu paradigmatu? Pro začátek zopakuji to nejpodstatnější a pak Vás pozvu na cestě hledání pravdy o tomto tématu zase dál. Je dobré říct co si myslím a to že pevně věřím tomu, že existuje dostatečně velký počet jednotlivců a spirituálních skupin, kteří si do svého pomyslného středu víry dali právě jako jedno z dogmat (základů) datum 21.12.2012. Mnozí z těchto jednotlivců, mnohé z těchto početně významných skupin se váže na společná dogmata (základy), která jsem se snažil popsat v minulých sedmi článcích na téma Hnutí nebo Kult 2012. Co je na této cestě poznání nového?

 

Filmový mýtus a rok 2012

Poselství filmového mýtu v současné době prezentují v západním světě dva filmy, jeden již v kinech ukázal svoji tvář a druhý se teprve chystá ukázat děsivé tesáky a posedlost tématem roku 2012 v komerčním pojetí. Nic proti autorům těchto filmů, ale jejich vnitřní poselství je příliš zatíženo duchem iracionality vázající se na rok 2012. Prvním filmem je film Proroctví, který je doslova v zajetí nezměnitelné osudovosti. Vzhledem k hlavní roli, kterou zastává Nicolas Cage je film od prvního okamžiku napínavý a nese nás jako správný příběh do země fantazie. Na počátku příběhu stojí Proroctví, přijmuté, jak jinak channelingovým způsobem ve formě čísel malou holkou, nevinou školačkou. Channeling je tak představen jako cesta k přijmutí Proroctví od bytostí, kteří se představují jako dobří, v příběhu později odhalení jako Andělé s křídly, pohybující se příběhem nejraději nepozorovaně, skrytě, tajemně, pouze, ale do doby než hlavní hrdina zjistí pravou podstatu Proroctví. Poté se děj jakoby osudově formuje, bez možnosti změny. Proroctví je postupně rozluštěno, hrdina začíná chápat jeho krutý význam, svět čísel a odraz ve světě reálných katastrofických událostí, vlivem nepříjemných událostí se sám stává svědkem osudovosti předpovězených událostí, stává se přímým svědkem katastrofy na vlastní kůži. Děj je dokonalý, vtahující do běhu událostí. Film, ale směřuje k svému závěru, ke svému překvapivému konci. Konec, konec té nepříjemné osudovosti je nepříjemný, krutý, když zcela nesmyslně, krutě zemře jedna z hlavních postav, je děj stále více vázán na děti pohybující se příběhem, nyní už jsou pod vlivem podivné touhy plnit co se jim řekne. Proroctví zavede děti na zvláštní místo, na místo kde má dojít k setkání s těmi kdo vyslovili, kruté a nepříjemné proroctví o konci světa. Tady je jádro celého příběhu, tady se dozvídáme, že pryč s planety Země se mají dostat jen vyvolení jedinci, některé děti, které odvezou s planety záchranné lodi podivných bytostí připomínající Anděly. Konec příběhu je nesmyslný, zcela podřízený určité krutosti okřídlených bytostí, kteří vědí na 100% že Země bude zničena, ale vysvobozují jenom zlomek vyvolených dětí s planety Země. Zde je jasně ukázáno, jak ony bytosti nahlížejí na člověka, jak jsme jenom hračkou v jejich krutých rukou a vůbec nic na tom nezmění fakt, že tyto bytosti mají křídla jako andělé a plují si kosmickými loděmi pojatých z vize Ezechiele, starozákoního proroka. Když vím, že má svět zahynout ve zkáze, Armageddonu, za padesát let od posledního, mnou zjeveného proroctví každý člověk, kterého si náhodou podle své „nebeské loterie“ nevyberu, tak musím mít skutečnou Dravčí povahu abych se tvářil jako Anděl. Krutost, osudovost, nezměnitelnost směřování, channelingová neúprosná poselství. Konec planety se všemi jejími obyvateli, to je skutečné poselství filmu Proroctví, přes jeho vizuální kvalitu, přes všechny akční záběry. Trochu více mi to připomíná vize různých sekt převedenou na filmové plátno. Proroctví a jeho přinašeči žádné varování člověku nedávají, tváří se od počátku jako hlídači kruté vize, kterou sami řídí ve svém mocném okřídleném rozumu. Osobně vím, že z tohoto filmu na mě osobně přichází nepříjemné mrazení, mrazení, že někde v krutém vesmíru si někdo může hrát s lidmi jako s loutkami, jako s bytostmi, které nemají vlastní city a touhy. Výlučnost, osudovost, krutost zůstávají po shlédnutí jinak vizuálně působivého snímku jedinými pocity, film je v podstatě stejně krutý jako snímek Den, kdy se zastavila Země. Druhým filmem je pro vyznavače roku 2012 snímek s jednoduchým názvem 2012 od režiséra filmu Den poté Rolanda Emmericha. Snímek hrající si dle ukázek s oblíbeným tématem roku 2012, Májským (údajně končícím) kalendářem a Nostradamovými věšteckými předpovědmi. V listopadu tohoto roku se máme na co těšit, kvalita bude dle režiséra naprosto dokonalá, co se týče příběhu můžeme jenom doufat, že se děj nebude podobat filmu 2012: Soudný den jenž svou nekvalitou a naprosto otřesným zpracováním tématu ukázal na jednoduchost apokalyptického myšlení. Nechám se rád překvapit a co Vy?

 

Probuzení, Mesiáš, sjednotitel a chvála rozdílnosti v myšlení

Proroci, učitelé a mnozí guruové, kteří považují rok 2012 za rok největší změny v dějinách dnešní civilizace vyhlížejí Probuzení. V představách těchto lidí se probuzení (Satori) neváže na pojetí v budhistickém (zenovém), nebo hinduistickém pojetí ale na probuzení vlny zájmu o některé s myšlenek, které hlásají a považují za střed nového myšlení, nového probuzeného, transformovaného člověka. Naprosto nezbytným se jeví nutnost pro nově probuzeného člověka přijmout myšlenku reinkarnace, upravenou pro zcela západního člověka, tak jak byla upravena mysliteli New Age a na západě přijata, to že budhisté a hinduisté se novodobého (radostného) opakování životů děsí, že vnímají toto západní pojetí jako úplně opačné tomu co skutečně tyto nauky učí o reinkarnaci je fakt, který mnozí vyznavači kultu 2012 raději nechtějí vědět. Stačí, ale otevřít Tripitaku a podívat se jak vnímal reinkarnaci třeba Buddha. Toto téma je samo ale tématem na obsáhlejší článek, pokud se k tomuto tématu chcete vyjádřit, napište mi email, rád si poslechnu Vaše argumenty k tématu.

Dalším ústředním tématem je nově vize falešného sjednocení lidstva pod nějakou zjednodušenou vizí, nebo ještě lépe pod náboženským učením nově přicházejícího Mesiáše, sjednotitele všech náboženství, který vyřeší všechny podstatné problémy lidstva během svého nového příchodu. Důležitý je přece mír, ekologie, jednotná vize, láska, naděje a společné (stejné) vnímání ve všeobjímající, nerozlišující jednotě, společné setkání dobra a zla na jedné cestě. Tato vize zde už ale byla, naposledy přece při stavbě Babylonské věže. V okamžiku kdy se nějaká spirituální skupina odevzdaná svému guruovy nadšeně zavazuje že hlavním cílem skupiny je sjednotit všechna náboženství na Zemi, mělo by to vždy vyvolat otázky, jakým způsobem se toho má dosáhnout.

Budu rád když se k tématu roku 2012 a otázce Hnutí nebo Kultu 2012 vyjádříte, je nutností pro mě osobně vnímat i jiné pojetí, nebo vnímání věcí o kterých píšu, cílem celého mého psaní je nutnost hledat pravdu a vyvážený názor v dialogu. K tomu Vás znovu zvu i dále třeba formou emailu, nebo komentářů pod článkem nebo jiným způsobem na kterém se domluvíme. Vězte, že nejhorší je nedělat nic a mlčet.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: