Ztracená Nediskuze k článku Hnutí nebo Kult 2012: Zcela neTransformační poselství o neMoudrosti

Tato diskuze pod článkem byla původně umístěna na http://www.bezhranic.estranky.cz/ kde ale po čase s článkem zmizela, nevím ani proč ale to není tak důležité. Je to hlavně přesný obraz určité kultury NE – DIALOGU na internetu, který preferují Ti, kdo mají rádi svoji ANONYMITU za podivnými internetovými přezdívkami. Jak jsem už psal na začátku, tato diskuze měla asi zmizet, ale internet se jen tak oklamat nedá a mnohé co je “definitivně” smazáno, je možné objevit.

Hnutí nebo Kult 2012: Proroctví, vize, probuzení a falešné sjednocení (8)

Podzimní vítr přináší do západního světa další nové představy a vize ohledně změny paradigmatu, o posunu k roku 2012 a ukazuje jak pomalu v západním světě ustupuje racionální, vědecké pojetí světa k něčemu co by se dalo nazvat jako doba post vědecká, iracionální. Pokud by se jednalo o výměnu upjaté, striktní vědecké doby za ducha doby v níž bude směřováno k určité syntéze nebo synergii vědeckého a spirituálního vědění, tím že se zachová respekt k různému druhu poznání a bude se respektovat obojí jako nutnost k celistvosti člověka, byla by taková změna přínosem. Tato změna ale v západním světě nenastává. Směřujeme spíše k době všeobecné iracionality, k době kdy bude striktní, vědecké myšlení vyměněno za další extrém, za pavědeckou dobu iracionality. V západním světě už dlouho probíhá proces, v důsledku prudkých civilizačních zvratů (války a nenávistné myšlení, umělý civilizační střet západu a východu a na ni navazující existenciální nevolnost mnoha obyvatel západu) který jasně definuje změnu paradigmatu, změnu ducha doby.

Hnutí nebo Kult 2012: Duchovní cesta v proměnách doby, nová naděje nebo slepá cesta? (7)

Než se začnu zabývat tématem nového článku musím Vás upozornit, že jste dostatečně staří na to aby jste si vytvořili vlastní názor a že žádný autor to nemůže udělat za Vás, můžu Vám jenom naznačit směr cesty, jít však musíte už sami ( tento citát je z filmu Co mi jen víme? Film pojednává o jiném způsobu vnímání a vyzývá k reakci na nové myšlenky z kvantové fyziky a ukazuje jiný tip myšlení)

Na začátku nového článku k tématu Hnutí nebo Kult 2012 bych chtěl poděkovat všem čtenářům, kteří pro komentování posledního článku využili slušnou a věcnou formu a dokázali ukázat i otevřít věcné podněty k dalšímu, hlubšímu zpracování tématu. Pokud je položena smysluplná otázka, je nutné odpovědět, tato odpověď musí být zpracována právě proto, že je dobré udržovat prostředí dialogu. Téma Hnutí nebo Kult 2012 zpracovávám z jediného důvodu, který má smysl a to je poukázat na současný vývoj ve spiritualitě jednotlivců nebo skupin, které spojuje téma roku 2012. Také neuškodí uvést nadpisy předchozích článků a jejich obsah, tak aby vznikl ucelený přehled o mapování celého fenoménu roku 2012, tak jak jsem si dovolil ho mapovat mezi roky 2007 – 2009. Obsah všech článků také specificky souvisí právě s Českou republikou a vývojem na náboženské a spirituální scéně u nás.

Kult 2012: Hnutí nebo Kult 2012: Zcela neTransformační poselství o neMoudrosti (6)

Je jasné, že ze dne na den nepřestanou mnozí tvořit dokonalá nová svatá poselství, stále budou přicházet dokonalí (M)učitelé, (Ne)svatí, Indigové (mega)hvězdné děti, neskončí jen tak hladce také doba poselství zkázy magického roku 2012, nepřestanou taky z minuty na minutu chrlit vesmírní přemoudřelí učitelé svůj chanelingový proud a až přejde rok 2012 zase bude vytvořeno další nové hnutí, kajícnicky se obracejíce k novým, tentokrát nezkomoleným poselstvím vázaným na nové datum.

V červenci 2009 jsem zjistil, že se tématu Hnutí nebo Kult 2012 věnuji už skoro dva roky, v předchozích článcích jsem se snažil poukázat na hloubku rozmanitosti tohoto postnewage směru. Opravdu do hloubky sledovat nové spirituální cesty může být zajímavé, inspirující, ale také odstrašující. Přínosné tím, že nám tyto nové spirituální cesty ukáží neoprávněně opomíjená témata, které mohou nám osobně, na naší vlastní cestě otevřít oči na cestě poznání. Stejně tak nás mnohé z nových duchovních cest může inspirovat k otevření nového tématu k zamyšlení, i k cestě gnostického prožití dlouho očekávané odpovědi. A nebo což považuji za největší přínos mého zamyšlení nad novými cestami, začít si klást do hloubky nové otázky. Je tu ještě jiné pochopení této cesty. Když se vydáte cestou od religionistiky k duchovní, spirituální cestě, stojíte mezi dvěma světy. Mezi světem chladné analyzující vědy, která vylučuje hledání subjektivního pohledu, ale spíše nahlíží s pozice mimo spirituální cestu aniž by určovala a charakterizovala pravdivé od nepravdivého. Druhým světem je svět samotné osobní duchovní, spirituální cesty. Pro badatele, amatérského religionistu a hledače absolutna při syntéze pohledu religionisty a subjektivní duchovní cesty se rozevírají netušené možnosti. Při této subjektivní badatelské činnosti, při porovnávání a zkoumání náboženské cesty stojíme na začátku před Tajemstvím. Toto Tajemství je výzvou i odměnou jen pro Ty, kdo přistupují k hledání a syntéze religionistiky a vlastní duchovní cesty s respektem k pravdě, bez tohoto přístupu je cesta zkoumání prázdná a nepřináší nic jiného než vlastní falešné uspokojení nad (dobře) vykonanou prací. Na této stezce se musíte rozejít s přezíravostí, subjektivními povýšeneckými představami o vlastnictví jediného správného pohledu na věc. Jen člověk, který si přestane dávat nové výzvy, jen člověk, který se spokojí s určitou jednoduchostí, uzavírá svoji duši cestu do falešného, z knih vyčteného poznání a staví sám sobě překážku na cestě poznání.

Kult 2012: Posedlost apokalyptickým myšlením, slepá cesta pro 21.století (5)

Na počátku 21.století je hlavní myšlenkou v náboženském i nenáboženském myšlení o pokračování a budoucnosti světa v západní společnosti myšlenkaočekávaného náhodného nebo řízeného destruktivního zániku lidského společenství, tedy apokalyptické myšlení. Není určitě od věci nazvat tuto posedlost jedním ze stěžejních bodů v myšlení západního náboženského i nenáboženského člověka, není od věci tuto posedlost apokalyptickým myšlením nazvat šílenstvím a překážkou k hledání smysluplného obrazu budoucnosti jemuž je vystaven člověk od svého dětství. Pokud se nějaký pozorovatel, který bude od nás vzdálený alespoň sto let směrem k budoucnosti podívá na počátek 21.století uvidí červenou silnou nit apokalyptické posedlosti tvořící myšlenkový základ pro naši společnost. Čím je to způsobeno, jaké jsou kořeny toho všeho? Co se děje v naší “západní” civilizaci ? Co a kdo nás nutí myslet apokalypticky, bez naděje na smysluplnou budoucnost? Tato vize o konečném zániku lidstva, vize spojená s „panikou“ globálního oteplování, které se stalo ve svém“zeleném“ šílenství hnacím motorem společenské destrukce spjatou s potlačováním lidských práv a svobod, vize spjatou s nemožností vidět, že existuje skutečná budoucnost, zcela nesouvisející s panickou hrůzou ducha naší doby.Neskutečné náboženské i nenáboženské vize zániku, desítky filmů produkující vždy novou destruktivní vizi, desítky různých apokalyptických kultů a nových „duchovních“ společenství a sekt a jejich jasných představ o „temném a chmurném obrazu“ naší budoucnosti, to všechno přináší paniku a strach do našeho lidského společenství na počátku 21.století. Je ale důležité dodat, že svět, tak jak ho známe, opravdu může jednou skončit, ale nemusí. Osudovost je také většinou překážkou v hledání „nové“ cesty k „jiné“ budoucnosti, je to zároveň jedna z největších překážek k „duchovní“ cestě člověka.